Funkcionalismus na Babě (Praha)
01. 11. 09 | Inspirace
Vily byly postaveny v 1. polovině 30. let minulého století. Měly demonstrovat moderní způsob bydlení. Také sloužit jako příklad. Kolonie vil se povedla tak dobře, že ani po osmdesáti letech nebyla její originální a nekompromisní kvalita překonána.
Když se na Babu vypravíte, určitě potkáte cizince s mapami, jak přes plůtky zkoumají domy s bílými fasádami a pásovými okny.
Podmínkou všech vil byly ploché střechy. Domy jsou většinou různě tvarované dvoupodlažní „krabice“ obdélníkového půdorysu: severní stranou přiléhají k ulici, jižní, slunečnou, jsou otevřeny do zahrady a poskytují daleké pohledy na Prahu. Některé vily mají železobetonový skelet, jiné jsou z tradičního cihlového zdiva − architekti plnili přání klientů.
Třiatřicet domů navrhovalo devatenáct talentovaných architektů. Sešli se zde rozdílní tvůrci několika generací: Josef Gočár, Pavel Janák, František Zelenka, Hana Kučerová-Záveská, Evžen Linhart a Ladislav Žák, Jan Evangelista Koula, Ladislav Machoň. Mezi českými architekty dostal příležitost jediný cizinec: Nizozemec Mart Stam.
A kdo v domech bydlel? Vyšší střední vrstva. Usadil se tu Karel Herain, ředitel Uměleckoprůmyslového muzea, architekt Pavel Janák,typograf a designér Ladislav Sutnar či výtvarnice Emilie Paličková, malíř Cyril Bouda a spisovatel Václav Řezáč, hudební skladatel Karel Balling, historik Julius Glücklich, ředitel libeňského gymnázia Václav Linda, lékař Jan Bělehrádek, děkan lékařské fakulty Univerzity Karlovy, ředitel Národního divadla Stanislav Mojžíš-Lom. Tihle lidé − jakkoliv šlo o rozdílné osobnosti − prostě vyznávali určité společné hodnoty, což se projevilo volbou slohu, v němž se rozhodli žít.
Jména původních majitelů už byste na zvoncích nebo poštovních schránkách hledali většinou marně. Osud je zavál jinam. Někdejší fotografie většinou ukazují funkcionalistické vily s bělostnými fasádami, ale ty mnohde zešedly a nahradily je hrubší. Domy jsou obklopeny vzrostlou zelení, často tu najdete kanadské borovice. V parných dnech stromy příjemně voní; zatímco Praha se dusí ve smogu, tady se dá dýchat z plných plic.
Petr Volf
foto Petr Jedinák
Související články
V zajímavém prostoru brněnské kavárny Švanda v HaDivadle se toho děje přes den a hlavně v noci dost zajímavého. Momentálně sem můžete zajít na tetovanou výstavu.
Necelých sedm kilometrů od Brna se nachází malebný městys Kuřim. Domy, pár obchodů, koupaliště a hezky opravený, leč malý zámek. A v něm zajímavá galerie současného umění.
Vznikl v roce ʼ94 jako extravagantní alternativa k zaběhnutým kadeřnictvím. Původně punkové studio dnes patří k jednomu „z nejkomplexnějších vlasových studií nabízejících široké spektrum i méně obvyklých služeb“. Co to znamená? Třeba stříhanou grafiku, dreadlocks, pseudodreadlocks, syntheticdreadlocks, rasta, corn rows, prodlužování vlasů a podobně.
Stylový kamenný a internetový shop zaměřený na rock´n´roll, rockabilly, psychobilly, hot rod etc… Ještě aby ne, když jeho majitel je Rafan, kontrabasista psychobilly kapely Bad Tones.
… tedy v pražském studiu, které se jen tak něčeho nezalekne. Vedle - dnes už klasiky – piercingu, tetování a podobných výstřelků si troufá – jako jediné studio v Česku - i na extrémní tělesné modifikace. A to je teda mazec!!!
Českobudějovický shop Pink Cadillac (možná variace na stejnojmenný rockabilly hit Bruce Springsteena z 80. let?) nabízí pod taktovkou majitelky Terezy Klorové rockabilly, psychobilly, pin up, hot rod, punk, rock´n´roll, odl school, burlesque a 50´s módu, oblečení a doplňky. Vše „pro dámy i pány“.
Vzniklo v roce 1995 jako jedno z prvních studií v Česku, které nabízelo profesionální „zdobení těla“. Začalo s piercingem a o rok později se rozšířilo o tetování. To následovaly i kadeřnické služby.
V rozsáhlém podhoubí funkcionalistického paláce Alfa se nachází snad nejstarší brněnský klub. Již od roku 1937 se tady pravidelně hrával jazz, pak toto místo procházelo podobnými peripetiemi jako naše republika.
V centru Brna, přímo naproti městskému soudu, se nalézá sympatické rychloobčerstvení s názvem BUF.
Kniha od etnologa a kulturologa Martina Rychlíka provází historií i současností zdobení těla.
SAMPLE: 100 FASHION DESIGNERS 10 CURATORS je název nové publikace, kterou uvedlo vydavatelství Phaidon. Nabízí v něm zajímavý pohled do zákulisí současné nejnovější světové módy.
Opravdu jen pár minut z ulice Česká (pomyslného centra Brna) se vám může přihodit, že narazíte na kavárnu, která je tak trochu v lese. Na hraně velkého parku, který se nachází v okolí hradu Špilberk, se rozhodl kavárník Nebeský zbudovat stylové a klidné Cafe Podnebí.
Patří mezi nejprogresivnější české galerie současného umění a vzniká v ní ambiciózní sbírka obrazů od mladých českých a středoevropských umělců. Wannieck Gallery navštívila naše brněnská spojka, restauratér a knihkupec Bubla, a na prohlídku zve i vás. Video reportáž z Wannieck Gallery najdete v sekci Videa.
V centru Brna na Slovákově ulici se nachází kavárna s výrazným interiérem a hodně zajímavým doprovodným programem. Využívá dvě patra rozlehlého prostoru (dříve lékárníkův byt, pak místo diplomatického sboru, snad Estonska).
V pražských Holešovicích, na Vinohradech a na Starém Městě najdete obchod, ve kterém se to barvami jen hemží.
Originální obchod s módou španělských značek si barvy vybral jako podstatu svého sortimentu.
Nejen oblečení, ale i účes a barva vlasů jsou pro originální vzhled nezbytnou záležitostí. Odborníkem na slovo vzatým je kadeřnictví K.O.Hairgods, které bojuje proti módní šedi v českých ulicích.
Loňský rok přinesl Brňákům novou možnost, jak vychytat stylové oblečení i doplňky související s kreativním životním stylem pod jednou střechou. Jde o Indielabels Store v samém centru města.
400 ml obsahuje plechovka s barvou a zároveň se tak jmenue olomoucký hip hop a graffiti shop, který samozřejmě funguje také on-line.
Ačkoliv se dnes street art dostává i do interiéru galerií, nejdůležitější jsou venkovní zóny. Z některých se staly tzv. legály a writeři na nich mohou pracovat v klidu. Legály jsou místa setkání a výměny zkušeností. Jak to bylo dřív a které zóny stojí za pozornost? Bývalý aktivní writer provádí Prahou streetartovou…
Ačkoliv se dnes street art dostává i do interiéru galerií, nejdůležitější jsou venkovní zóny. Z některých se staly tzv. legály a writeři na nich mohou pracovat v klidu. Legály jsou místa setkání a výměny zkušeností. Jak to bylo dřív a které zóny stojí za prohlídku? Bývalý aktivní writer provádí Prahou streetartovou…
Jižní Město je se street artem nerozlučně spojeno. V poslední době tam díky ZahraděKC kvalitní umění jen kvete. Aneb „Jó Jižák, Jižák, město snů, my žijem tu už spoustu dnů, beton je tady a beton je i tam, všechno je na beton a každej fandí nám“, jak zpívali kdysi Peneři strýčka Homeboye...
