26. 11. 09 | Inspirace
Je největší svého druhu v celé Evropě, a kdo ji navštíví, už na ni nezapomene. Vyvolává hrůzu, jakou nepřekoná žádný filmový horor.
Sedlecká kostnice se stala archetypem všech obdobných staveb, jež vznikaly ve středověku. Dekorativní způsob uložení kostí vzbuzuje smíšené pocity, děs se snoubí s úžasem, obdiv s rozpaky. Setkání se smrtí, s konečností lidské existence, kterou člověk jaksi přirozeně nechce brát na vědomí, se najednou odehrává ve vskutku neskutečné intenzitě. Monstrance, kalichy, lustr, závěsy, kříž, erb – kam oko pohlédne, narazí na neuvěřitelné „instalace“ z vybělených kostí. Střídají se tu turisté jako na běžícím pásu, Rusové, Japonci, Poláci, Němci… Svorně zírají s otevřenými ústy na neuvěřitelné dílo řezbáře Františka Rinta z roku 1870. K dispozici měl kosti čtyřiceti tisíců zemřelých, jimiž měl vyzdobit vnitřek kaple. Pomáhala mu čtveřice z řad rodinných příslušníků, protože nikdo jiní než nejbližší příbuzní by si tímto způsobem nechtěli vydělávat. Manipulace s kosterními ostatky není nic příjemného, a než řezbář přistoupil k jejich dekorativnímu uspořádávání, každou jednu kost nejprve ponořil do lázně z chlorového vápna, čímž je jednak dezinfikoval, jednak získaly impozantní bělostný odstín. Jakmile byl s touto přípravnou fází hotov, mohl se dát do vymýšlení fantaskních objektů, na jejichž vznik umně využíval každou kost i kostičku – co jich jen lidský skelet nabízí.
Americký spisovatel John Connolly učinil z tohoto nefalšovaného chrámu smrti klíčové místo svého mysteriózního thrilleru Černý anděl a těmito slovy přiblížil svůj dojem po sestupu do kostnice: „Nebylo možné dívat se na toto dílo a nepocítit při tom jisté zhnusení, které pak přešlo v posvátnou hrůzu nad obrazotvorností, která dokázala vytvořit něco podobného. Bylo to současně krásné i odpudivé, skvostný výplod vyšinuté mysli.“
Foto Petr Jedinák
V zajímavém prostoru brněnské kavárny Švanda v HaDivadle se toho děje přes den a hlavně v noci dost zajímavého. Momentálně sem můžete zajít na tetovanou výstavu.
Necelých sedm kilometrů od Brna se nachází malebný městys Kuřim. Domy, pár obchodů, koupaliště a hezky opravený, leč malý zámek. A v něm zajímavá galerie současného umění.
Vznikl v roce ʼ94 jako extravagantní alternativa k zaběhnutým kadeřnictvím. Původně punkové studio dnes patří k jednomu „z nejkomplexnějších vlasových studií nabízejících široké spektrum i méně obvyklých služeb“. Co to znamená? Třeba stříhanou grafiku, dreadlocks, pseudodreadlocks, syntheticdreadlocks, rasta, corn rows, prodlužování vlasů a podobně.
Stylový kamenný a internetový shop zaměřený na rock´n´roll, rockabilly, psychobilly, hot rod etc… Ještě aby ne, když jeho majitel je Rafan, kontrabasista psychobilly kapely Bad Tones.
… tedy v pražském studiu, které se jen tak něčeho nezalekne. Vedle - dnes už klasiky – piercingu, tetování a podobných výstřelků si troufá – jako jediné studio v Česku - i na extrémní tělesné modifikace. A to je teda mazec!!!
Českobudějovický shop Pink Cadillac (možná variace na stejnojmenný rockabilly hit Bruce Springsteena z 80. let?) nabízí pod taktovkou majitelky Terezy Klorové rockabilly, psychobilly, pin up, hot rod, punk, rock´n´roll, odl school, burlesque a 50´s módu, oblečení a doplňky. Vše „pro dámy i pány“.
Vzniklo v roce 1995 jako jedno z prvních studií v Česku, které nabízelo profesionální „zdobení těla“. Začalo s piercingem a o rok později se rozšířilo o tetování. To následovaly i kadeřnické služby.
V rozsáhlém podhoubí funkcionalistického paláce Alfa se nachází snad nejstarší brněnský klub. Již od roku 1937 se tady pravidelně hrával jazz, pak toto místo procházelo podobnými peripetiemi jako naše republika.
SAMPLE: 100 FASHION DESIGNERS 10 CURATORS je název nové publikace, kterou uvedlo vydavatelství Phaidon. Nabízí v něm zajímavý pohled do zákulisí současné nejnovější světové módy.
Opravdu jen pár minut z ulice Česká (pomyslného centra Brna) se vám může přihodit, že narazíte na kavárnu, která je tak trochu v lese. Na hraně velkého parku, který se nachází v okolí hradu Špilberk, se rozhodl kavárník Nebeský zbudovat stylové a klidné Cafe Podnebí.
Patří mezi nejprogresivnější české galerie současného umění a vzniká v ní ambiciózní sbírka obrazů od mladých českých a středoevropských umělců. Wannieck Gallery navštívila naše brněnská spojka, restauratér a knihkupec Bubla, a na prohlídku zve i vás. Video reportáž z Wannieck Gallery najdete v sekci Videa.
V centru Brna na Slovákově ulici se nachází kavárna s výrazným interiérem a hodně zajímavým doprovodným programem. Využívá dvě patra rozlehlého prostoru (dříve lékárníkův byt, pak místo diplomatického sboru, snad Estonska).
V pražských Holešovicích, na Vinohradech a na Starém Městě najdete obchod, ve kterém se to barvami jen hemží.
Nejen oblečení, ale i účes a barva vlasů jsou pro originální vzhled nezbytnou záležitostí. Odborníkem na slovo vzatým je kadeřnictví K.O.Hairgods, které bojuje proti módní šedi v českých ulicích.
Loňský rok přinesl Brňákům novou možnost, jak vychytat stylové oblečení i doplňky související s kreativním životním stylem pod jednou střechou. Jde o Indielabels Store v samém centru města.
400 ml obsahuje plechovka s barvou a zároveň se tak jmenue olomoucký hip hop a graffiti shop, který samozřejmě funguje také on-line.
Ačkoliv se dnes street art dostává i do interiéru galerií, nejdůležitější jsou venkovní zóny. Z některých se staly tzv. legály a writeři na nich mohou pracovat v klidu. Legály jsou místa setkání a výměny zkušeností. Jak to bylo dřív a které zóny stojí za pozornost? Bývalý aktivní writer provádí Prahou streetartovou…
Ačkoliv se dnes street art dostává i do interiéru galerií, nejdůležitější jsou venkovní zóny. Z některých se staly tzv. legály a writeři na nich mohou pracovat v klidu. Legály jsou místa setkání a výměny zkušeností. Jak to bylo dřív a které zóny stojí za prohlídku? Bývalý aktivní writer provádí Prahou streetartovou…
Jižní Město je se street artem nerozlučně spojeno. V poslední době tam díky ZahraděKC kvalitní umění jen kvete. Aneb „Jó Jižák, Jižák, město snů, my žijem tu už spoustu dnů, beton je tady a beton je i tam, všechno je na beton a každej fandí nám“, jak zpívali kdysi Peneři strýčka Homeboye...