V čem jezdí a v čem večeří naši nejlepší skejťáci

COF — Fri, 11 May 2012 08:11:27 +0000

V minulých dílech článků se skejtovou tématikou jsme trochu zabrousili do historie a následně se podívali na současné módní trendy, které ovlivňují to, jak se dnešní skaters oblékají. Dnes dáme poprvé slovo samotným skejťákům a pobavíme se s nimi o tom, jako oni sami vnímají oblečení je ve spojení se skateboardingem a co pro ně móda jako taková vlastně znamená.

K diktafonu jsme si pozvali dva kluky, jejichž jméno zná v Čechách určitě každý, kdo má se skejtem něco společného. Maxim Habanec je v současné době určitě jedním z nejlepších a nejúspěšnějších českých riderů. Pravidelně se svými sponzory vyráží na nejrůznější skejtové tour po
celém světě a mezi cíly jeho cest nechybí ani destinace jako Čína nebo Dubai, ze které se Max vrátil jen před pár dny. Adam Lukas, pocházející z pražských Lužin, je zase v Čechách znám coby jeden z nejstylovějších skaterů, jehož fanouškovská základna nebere konce. Oběma klukům jsme položili stejné otázky a jak to všechno oni sami vidí, to si můžete přečíst na následujících řádcích.

Zdravím vás kluci a rovnou se vás zostra zeptám - co máte zrovna na sobě?
Maxim: Jeans a bílý tričko Quiksilver do “V-čka”.
Adam: Bílý tričko Altamont s velkým výstřihem bez potisku. Ohrnutý jeans Emerica. Boty Emerica Reynolds Chillers.

Jaký je váš názor na módu ve skateboardingu? Myslíte si, že jdou spolu ruku v ruce, nebo že je to něco, čím se zabývá jen hrstka „odvážných“?
Maxim: Myslím si, že styl oblíkaní a skateboarding k sobě poměrně patřej. Většina lidí, co jezdí na skejtu, má svůj jedinečnej styl, kterej se odvíjí i od oblíkání a celkového dojmu. Mladší skejťáci se snaží napodobovat své vzory jak ježděním, tak i oblíkáním. Na skatebordingu je super, že můžeme jezdit v čemkoliv se nám zlíbí. To je velký rozdíl oproti jíným sportům, jako třeba fotbal nebo hokej.
Adam: Všichni skejťáci si jedou určitě módu, ale každý “TU” svojí. U někoho je to OG (volné oblečení, široké kalhoty, velká trička), u někoho punk. Nemyslím si, že móda je u skejtu o odvaze, všem je jedno, kdo má co na sobě, jeden den se smějeme kalhotám velikosti XXL a druhý den zas tričkům s výstřihem. Je to o tom, v čem je ti pohodlné jezdit a v čem se cítíš nejlíp.

Co pohled na módu ve skateboardingu v Čechách s ohledem na vnější svět? Myslíte, že jsme pozadu, nebo že jdeme vzdorně s dobou?
Maxim: Myslím, že ve skateboardingu se na to nedá takhle dívat. Pohled na to, co je stylový se mění velmi pomalu a s tím i oblečení, co nosíme. Každopádně v Čechách jsme pozadu jen o ten krátkej moment, co trvá nahrát něco na internet.
Adam: Myslím, že lidi v Čechách moc styl neřeší. Ale pár se jich najde, styl určitě má a mnozí z nich jsou třeba i pro někoho inspirací.

Přemýšlíte někdy nad tím, co si vezmete na sebe, než jdete skejtovat?
Maxim: Určitě jo. Když se necejtím dobře v tom, co mám na sobě, jezdí se mi špatně a zas naopak.
Adam: Někdy jo, někdy ne. Podle toho, kam jdu potom.

Liší se váš outfit, když jdete jen tak skejtovat a když jdete normálně ven nebo na party?
Maxim: Rozhodně ano. Když jdu na skejt, beru si oblečení, ve kterém se mi dobře jezdí a počítám s tím, že se mi trošku ušpiní. Beru si taky jiný boty na skejtování, který jsou většinou trošku zničený. Na party pak nosím spíš oblečení, které mám oblíbené. Hlavně na skejt bych si nikdy nevzal třeba hodinky nebo oblíbenou košili.
Adam: Jo, rozhodně. Na party beru jiný boty a neberu skejt.

Je něco, co byste si na sebe rozhodně nikdy nevzali?
Maxim: Žabky nebo cokoliv s maskáčovým vzorem.
Adam: Cokoliv od značky Rejoice.

Jaké jsou podle vás nejvýraznější současné módní trendy ve skateboardingu u nás a ve světě?
Maxim: Ve světě hodně lidí začíná nosit úzký a krátký kalhoty, pod ně výrazný ponožky a trička s výstřihem do V. Ale u nás člověk zatím pořád vidí kostkovaný košile a chino pants.
Adam: U světových značek mizí loga a brandy. Už to není o tom, mít nápis přes celý triko. Světový značky se víc přibližují neskejtovým fashion firmám a více se inspirují módními trendy. Což je super, mužeš jít ze skejta klidně do restaurace a nemusí to být zrovna „mekáč“.

V čem se cítíte nejpohodlněji?
Maxim: Jednoduché DC boty - černé s bílou podrážkou, Quiksilver béžové chino pants, bílé tričko do V, snapback New Era dozadu, šedivý svetr přes ramena a černé Wayfarerky.
Adam: V backtelu (trik backside tailslide, pozn. redakce).

Díky moc za odpovědi kluci. Mějte se fajn!

Pro Czechoriginalfashion.cz napsal Honza Zima (www.skaterock.cz)

KEEP CALM AND … BE PREPPY

COF — Fri, 11 May 2012 07:13:39 +0000

Nejstylovější české vysokoškoláky z projektu BOYS IN STUDY už známe, a teď bychom vás rádi pozvali na půdu prestižních amerických univerzit… Módní a životní styl jejich studentů je označován jako „preppy“ a právě teď zažívá neskutečný comeback.

Být preppy znamená být připraven na jakoukoliv situaci, zůstat nad věcí, cítit se pohodlně a sebevědomě. Preppy je subkultura, životní styl, zájmy a hodnoty, se kterými se jeho „stoupenci" ztotožňují. A preppy je také módní styl, který má určitá pravidla:

S oblečením to nikdy nepřeháníme. Understatement je politikou preppies.
Nosíme sportovní oblečení (sportswear).
Spodní prádlo nesmí být vidět. Vytáhněte si kalhoty, noste pásek, použijte kravatu.
Náš důvtip nedáváme najevo slogany na tričku.
Každý z nás, nezáleží na věku, pohlaví či sexuálních preferencích, vlastní modrý blejzr.
O své oblečení se staráme, nejsme jím však posedlí. Malá dírka ve svetru anebo flíček
na kalhotách nás nerozhodí.
(Jsme přece ti, kteří světu dali mokasíny spravované lepicí páskou.)
Výjimku představují letní měsíce, kdy rádi nosíme bílé oblečení, a to musí být neposkvrněné.
Tašky a boty nemusí být ze stejného materiálu.
Hodinky a snubní prsten by měly být jediným šperkem muže. Lze akceptovat ještě
pečetící prsten s rodinným erbem, pokud ovšem vaše rodina nějaký erb vlastní.

Ženy mají větší výběr, přesto si většinou vystačí s perlovým náhrdelníkem po babičce.
Kroužek v nose není nikdy preppy, stejně jako piercingy pupíku či jazyku.
Tetování mají pouze muži, kteří byli ve válce.
Muži smí k bavlněným kalhotám nosit tenisky, a to i na letní party.
Je úplně jedno, kolik vaše oblečení stálo. Důležité je, aby vám sedělo. Spousta preppíků vlastní vintage oblečení ze sekáčů,
které je absolutně šik. Pokud je kašmír příliš drahý, nic si z toho nedělejte. Preppíci milují bavlnu a svetry z merino vlny.
Mobilní telefony nenosíme na pásku.
Naučte se vázat motýlka.
Preppíci se oblékají s ohledem na svůj věk. Děláme to pro vás, ne pro nás. Muži, pokud vlastníte sandály, věnujte je charitě. Na pláži smí muži nosit flip-flopy, pokud se starají o své prsty u nohou.

Muži, kteří nikdy neseděli na koni, smí nosit jezdecké i kovbojské boty, nikoli však
kovbojské klobouky.

Oblečení s logem Harvardu smíte nosit za těchto okolností: chodil jste na Harvard, vaše manželka chodila na Harvard, vaše děti chodí na Harvard. V opačném případě se připravte na nepříjemnou otázku.
Nikdy nemůžete nic pokazit, oblečete-li si trenčkot.

Tak co, oslovil by vás tento módní styl, který vychází z tradičních pravidel v oblékání, nebo je pro vás příliš omezující?

Ať tak či onak, více informací o stylu preppy, jeho historii i současné podobě, o tom, jaké čtou preppíci knihy a co snídaní a další zajímavosti z jejich života se dozvíte na www.preppy.cz. Na těchto stránkách také během května zveřejníme fotografie tří vybraných studentů z projektu Boys in study, kterým s jejich módním stylem poradí odborníci na slovo vzatí! Těšte se na praktické tipy a ukázky toho, jak vypadat dobře, aniž byste museli utratit majlant za nový šatník. Stačí pár triků a dobře bude vypadat každý chlap!:)

Stay tunned a těšíme se…..

BOYS IN STUDY: předvání cen vítězům

COF — Mon, 07 May 2012 20:56:09 +0000

V pátek 4.5. 2012 jsme předávali v obchodě Gant na Palladiu v Praze vouchery vítězům soutěže Boys In Study :) Dorazil ale jen Tomáš (2.místo) a Vítek (3.místo) na Juraje si musíte ještě chvilku počkat :) Kluci pak měli možnost pořádně provětrat ramínka a vyzkoušet si, co se jim líbilo a aby to nebylo jen o "boys" přítomné byly i dvě dámy - Lucie od nás z CZOF a Jana z Gantu, které Tomášovi a Vítkovi pomáhaly se stajlingem :) Celý report nafotila Maruška Bartošová.

Nastajlované outfity si budete moci brzo postupně prohlédnout v naší webové sekci CO MÁŠ DNESKA NA SOBĚ :)

A co pro vás chystá LAZY EYE na Retro Party?

COF — Fri, 27 Apr 2012 07:31:31 +0000

Pořádnou dávku vintage sukní a šatů, převážně alá 50.léta. Milovnice této éry si jistě přijdou na své! :) Podívejte se do galerie na pár kousků, které pro Vás Lazy Eye nachystala.

Tyto nádherné kousky naleznete ve Druhém Patře v sobotu 28.dubna 2012 od 19:00 v rámci RETRO VINTAGE PARTY :)

"Máme fajnový čumáčky a každý z nás navíc voní tak trochu něco jinýho..."

COF — Fri, 20 Apr 2012 11:44:15 +0000

..tak odpovídá na jednu z otázek trio 11 koček. Kočky jsme vyzpovídali ohledně CODE:MODE, protože mají na starost "kurátorskou sekci". Ale samozřejmě jsme se jich neptali jen na to... :)

1) Kočky, zdravíme vás, a prosíme, abyste se nám jedna po druhé představila...
Taky zdravíme.

I: Jsem Ida a na blogu mě není vidět tolik jako ostatní kočky. Jsem pořád děsně busy, mám vlastní módní značku a tudíž dobrou výmluvu, že na nic nemám čas.

M: Já jsem Mia a jsem taková největší kočičí lemra. Zatímco Ida má legitimní výmluvu, že nemá na blog tolik času díky svým pracovním aktivitám, já se jenom tak poflakuju a koukám na porno a občas na blog přispěju nějakým tím aktivistickým mňoukáním, co většinu lidí akorát naštve.

P: Jsem pipilotti, ale internetoví hejtři mi říkají "pípilota". Sbírám krásný věci na blešácích a miluju mladý český návrháře.

2) Jak došlo k tomu, že jste založili svůj blog? Byla to reakce na aktuální fenomén především módních blogů nebo touha psát a sdílet svoje postřehy a inspirace s ostatními?

No, samozřejmě. Pořád jsme koukaly na všechny ty fešn blogýsky a řekly jsme si, že je na čase, aby to tu někdo začal dělat pořádně. Ale teď vážně, je to dost klišé, jenže fakt nám tu trochu chybělo to, že by někdo psal o věcech, co nás zajímají. A taky chcem samozřejmě bejt slavný a vlivný a tak. Nehledě na to, že kdo dneska nemá svojí internetovou identitu a veřejně neprovádí grafomanskou onanii, jako by ani nebyl.

3) Jako kurátorky se angažujete v jarním Code:Mode... Objevily jste během výběru účastníků někoho, kdo vás obzvlášť zaujal?

Opravdu dost nás zaujal VNUK. Pořád ještě vlastně nevíme, co přesně od toho můžeme čekat. Ta tajemnost každopádně zajímavá je. Taky nás potěšilo, že stále víc tvůrců myslí ekologicky, používá bio bavlnu a fair trade věci. Máme radost, že bude zastoupená i literatura. Jsme sice pro šíření textu a informací jakoukoli formou, ale vůně papíru a listování knížkama nás kočky ovzlášť baví.
4) Podle čeho jste prodejce vybíraly?
Jak si můžete přečíst na webu C:M, máme fajnový čumáčky a každý z nás navíc voní tak trochu něco jinýho. Bylo nám jasný, že těžko vybereme nějakou homogenní skupinu, a proto jsme se rozhodly vytvořit takovou elitní jedenáctku, kde by každý reprezentoval nějakou estetickou či etickou hodnotu, která je nám blízká. Více jsme se o jednotlivých účastnících rozepsaly tady: http://jedenactkocek.blogspot.com/2012/03/kocici-kuratorky-kodmodu.html
5) Code:Mode bude mít bohatý program, na co se nejvíce těšíte vy?
M: Těším se na všechny ty bike věci, neumim totiž jezdit na kole. A taky jsem dost zvědavá na jídlo.
P: Já se těším, až si nechám pohlídat spratky u Divokejch matek. Jinak jsem celem zvědavá, co se vyklube z nedělních „salónů“ s návrháři.
I: Zaujalo mě skákání přes švihadlo, ale osobně radši skáču gumu (teda aspoň za mlada).

6) Plánujete na Code:Mode nakupovat? Už jste si udělaly jasno, bez čeho neodejdete?

I: Osobně se nejvíc těším, že třeba najdu šperk, kterej pak budu s oblibou nosit celou další sezónu – to se mi stává vždycky, když se do nějaký věci zblázním.

M: Myslím, že neodejdu bez lítosti z toho, že jsem si nemohla koupit všechno, co jsem chtěla, protože jsem taková socka, což vystřídá znechucení nad vlastním materialismem. Celou emocionální bouři pak snad završí pocit spokojeností s tím, že jsem si pořídila jenom to, co jsem opravdu chtěla.

P: My jsme děsný socky, to se o nás už celkem ví, takže seznamy si neděláme. Asi si koupím nějakou knížku z nakladatelství Meander.

7) Máte nějaká "must haves" pro jarní/letní sezónu, které nesmí chybět ve vašem kočičím šatníku?

Krom myšlenky na to, abysme vypadaly skvěle, taky trochu myslet na dopad konzumu; takový ty věci jsou podle nás celosezónní 'must have'.

8) Co samy rády nosíte? (tj. barevné oblečení, spíše ze sekáče, designerské apod.)

M: Nejradši nenosím nic a pak jen o něco míň mám ráda černou.
P: Já nosím ráda originály od začínajících designérů. Zaprvý nerada potkávám lidi ve stejných šatech, zadruhý chci práci návrhářů podpořit. Jinak mám ráda oblečení po někom poděděný nebo darovaný.
I: Já nosím věci do roztrhání. Stejně důležitý, nebo možná ještě důležitější než recyklovat - a nepodporovat tak zbytečnou konzumní výrobu a spotřebu jednosezónních rychlokvašek - je podle nás i podporovat nezávislý tvůrce, pokud možno lokální. V řetězcích prostě ze zásady nenakupujeme, ale samozřejmě nejsme tak alibistický, abysme tvrdily, že tam nikdy nevlezem a nekoupíme si tam třeba ani ponožky.
9) Bez čeho se správná kočka neobejde? Bez čeho z domu nevyrazí?
Správná kočka si nejradši čte v posteli knížky a nikam nechodí. Když jde ven, vezme si knížku, aby všichni viděli, že je děsná intelektuálka.
10) Co si 11 koček myslí o české módě? Jak na tom jsme?
Je nám dost proti srsti takový to věčný stěžování si a povzdechy nad tím, jak skvěle se oblíkají lidi jinde, typicky se předhazuje třeba Skandinávie. Všechny jsme žily nějakou dobu mimo Českou republiku a shodneme se na tom, že lidi se všude oblíkají víceméně stejně nudně. Tak ať. Jestli někdo lamentuje nad tím, že tady lidi nemají dost originality a odvahy, možná to bude tím, že někdo neustále prudí s tím, jak by se měly věci správně dělat. Pravidla jsou dobrý v silničním provozu, ale myslíme si, že v tom, co si bereme na sebe, nemají co dělat. A česká autorská móda je na tom podle nás dobře. Čeští módní tvůrci jsou skvělí, je tady spousta talentovaných a zajímavých lidí. A my se o nich sem tam snažíme něco napsat.
11) Máte v "merku" nějakou další akci, na které by fanoušci Czech Original Fashion neměli chybět?
V sobotu 19. května bude mít Yana Thal (naše kočka Ida) módní přehlídku svý nový kolekce „Assumpta“ v klubu Jazz Republic na Můstku.
12) Co by kočky vzkázaly našim fanouškům? :)
Fur is murder. Mňau.

Mladící s vybroušeným vkusem

COF — Thu, 19 Apr 2012 10:49:42 +0000

Pakliže bychom hledali studenty, jejichž zevnějšek asi nejvíce kopíruje současné trendy, a přitom se nijak zvlášť nevymyká normě, nejvíce z nich bychom pravděpodobně našli na newyorské univerzitě v Praze.

Hlavní budova vysoké školy v Legerově ulici 72 jakoby byla líhní moderních mladých mužů s vybroušeným vkusem. Svou roli v tom jistě hraje i skutečnost, že UNYP je soukromou vysokou školou, na niž v současné době studuje 700 studentů z více než šedesáti různých zemí světa. Mezi fotografovanými mladíky byla pouze hrstka Čechů, zato spousta Francouzů a velká dávka občanů bývalého Sovětského svazu.

Možná to byl důvod, proč si tu a tam některý respondent našeho skromného lifestylového průzkumu posteskl nad zdejší zálibou ve zbytečné zdobivosti, velkých třpytivých nápisech typu Gucci a Prada a špičatých kožených botkách. Pomineme-li však tyto výstřelky, které lze chápat jako nechtěné děti společnosti, jež po pádu železné opony dávala okázale najevo své čerstvě nabyté bohatství, UNYP rozhodně patří k těm nejstylovějším vysokým školám v Praze. Navíc to UNYPáci umí i pořádně roztočit: k jejich nejoblíbenějším klubům patří Radost FX, Roxy a samozřejmě klub SaSaZu, který v posledních třech letech hostil hvězdy typu Lily Allen, Macy Gray anebo Public Enemy.

Ale za zmínku stojí i největší ozdoba v aule školy – automat na sladkosti společnosti The Candy Store. Naplněn je americkými specialitami, jakými jsou například vanilková cola, ovocné Jelly Beans anebo M&M’s plněné arašídovým máslem. Pak ale není divu, že svůj volný čas zdejší studenti nejraději tráví v posilovně anebo při basketbalu. Chtějí-li v SaSaZu dělat nadále parádu, řekl bych, že jim nic jiného nezbývá.

Pro Czechoriginalfashion.cz napsal Petr Matějček

Ekonomové a jejich yupii styl

COF — Wed, 18 Apr 2012 17:29:54 +0000

Životní styl českých studentů nereflektuje pouze to, jaké mají koníčky, kam chodí pařit a nakupovat anebo jakou hudbu právě poslouchají, ale i to, jak to u nich na škole vypadá...

Vnitřek VŠUP vyzařuje kreativitu, i když spíš než akademickou půdu připomíná berlínský punkový klub, a to včetně záchodů, kterým by se náhodný návštěvník s plným močovým měchýřem měl raději vyhnout. Filozofickou fakultu lze zase přirovnat k tichému chrámu
poznání, ve kterém se láskyplně zachází s moudrostí. V případě Vysoké školy ekonomické v Praze jsme tento aspekt studentského života probádat nemohli. Brány VŠE se před CzechOriginalFashion.cz jednoduše neotevřely. A tak jsme si studenty museli odchytávat dříve, než zmizeli v budově na náměstí Winstona Churchilla.

Jejich styl oblékání je zvláštně různorodý a spíš než krásu, jež z různorodosti prý pramení, připomíná jakýsi vnitřní boj. Zatímco umprumáci mají o svém zevnějšku relativně jasno a na Fildě ho zase moc neřeší, mladí ekonomové, manažeři a byznysmeni se ocitli životní křižovatce, což odráží i jejich volba oblečení. Ti mladší jakoby ještě neopustili lavice středních škol, a ti starší se už zase vidí ve správních radách velkých nadnárodních společností. Z tohoto vnitřního konfliktu se na VŠE zrodila poměrně groteskní stylová všehochuť, jíž dominují na jedné straně skejťáci a kravaťáci na straně druhé. Ostatně tento stav zrcadlí i odpovědi dotazovaných studentů: podle některých je styl VŠE strašně free a mnohem lepší než na ostatních školách, jiní si zase stěžují na invazi holobrádků v oblecích.

Obecně můžeme říct, že co student, to unikát. Shodují se snad jen na jediném: Zevnějšek v dnešní společnosti hraje důležitou roli, i když to v první řadě znamená nabité ráno. U mladých mužů na VŠE je patrné, že se pozvolna připravují na profesionální život, který s největší pravděpodobností stráví ve tmavých oblecích. Ve srovnání s ostatními studenty je pro ně první dojem mnohem důležitější a mezi nejoblíbenější kusy ve svém šatníku řadí již dnes košile. Neodvratně tak směřují ke stylu, který by ve Velké Británii a USA popsali akronymem Yuppie, tedy young urban professionals.

Pro Czechoriginalfashion.cz napsal Petr Matějček

FINAL PART 2 ANEB JAK SE ŽIJE ČESKÝM SKATEBOARDOVÝM ZNAČKÁM…

COF — Tue, 17 Apr 2012 17:35:47 +0000

„Skejtová móda zcela dominovala u mladý generace všeho druhu, a tak v Čechách místo butiků s módním zbožím se rodily skateshopy. Skejtový hadry a boty nosil takřka každej, i když mu byl třeba samotnej skateboarding zcela ukradenej“…říká Míra Bartoš, otec jihočeské značky FINAL…avizovaná druhá část rozhovoru…

Dá se vůbec na českém trhu konkurovat „zavedeným“ světovým značkám? A pokusili jste se někdy prorazit taky na zahraniční trh?

Konkurovat zahraničním zajetým značkám se určitě dá. Existuje několik úspěšných českých značek ze skejtové scény, které to dokázaly, a dokonce se jejich produkty prodávají v zahraničí. Tyhle značky, které mám na mysli, však mílovými kroky překročily skateboardovou scénu a to, že oslovily tzv. střední proud a začaly vyrábět pro širokou veřejnost po vzoru velkých nadnárodních značek, jim též dopomohlo k úspěchu. Klobouk dolů před nima. Lehko se to hodnotí, ale vím, že je za tím obrovský kus práce a schopností. Tyhle schopnosti já za prvé nemám, a za druhý nikdy nebylo mým cílem udělat z FINALu značku pro masy. Vždycky se mi příčila uniformita a mnohem větší radost jsem měl třeba z toho, když jsem potkal člověka, který měl na sobě polorozpadlý triko FINAL, protože ho měl už třeba deset let a nosil ho často a tedy rád. Nebo když přijde člověk s koženou FINAL peněženkou a chlubí se mi, že ji má víc než deset let a jinou už nechce. To mi dělalo vždycky větší radost, než kdybych prodal od jednoho druhu hadru tisíce kusů, čímž se mnohdy měří úspěšnost firmy. Masová obliba a prodejnost by, podle mě, celou tu původní myšlenku zabila a byl by to možná spíš signál, že je něco špatně. Hřeje mě například vědomí, že existujou lidi, který si nechaj doživotně vytetovat některý z designů FINALu, jehož autorem je Marcel Panzer a já se na tom nějak podílel. Naše zahraniční expanze zamrzla víceméně ve fázi myšlenky. Výjimkou je Slovensko, které za zahraničí moc nepovažuju a pak pár shopů v německém pohraničí, kde šlo vždy o kámoše.
Máš za sebou léta zkušeností, tak jak se dneska daří sk8ové módě?
Konkrétně v Česku se sk8ové módě z mého pohledu zrovna dvakrát nedaří. Jako jednu z hlavních příčin vidím to, že Čechy se velice záhy po revoluci staly skejtovou velmocí východního bloku. Už za totáče byla naše generace z východních zemí nejaktivnější, a to vytvořilo úrodnou půdu pro ještě větší oblibu skateboardingu u nás v porevoluční době. V návaznosti na to se u nás stalo něco ve světě zcela neobvyklého. Skejtová móda zcela dominovala u mladý generace všeho druhu, a tak v Čechách místo butiků s módním zbožím se rodily skateshopy. Skejtový hadry a boty nosil takřka každej, i když mu byl třeba samotnej skateboarding zcela ukradenej. Nešlo si toho nevšimnout, a tak začali rozjíždět nové skateshopy i obchodníci, kterým šlo pouze o kšeft, aniž by kdy třeba na skejtu jezdili. Přestože tyhle zlatý léta už pominuly, tak v Čechách je bezkonkurenčně nejvíc skateshopů v poměru k počtu obyvatel na světě. To přesto, že aktivních skaterů nikterak nepřibejvá. Ze skateshopů se staly spíš módní butiky s hadrama a sk8 hardware v podobě skateboardovejch desek, kol atd. mají některé krámy už spíš jen na ozdobu, což je trochu smutný. Dnes už není pro mladý „povinnost“ chodit ve skejtovým a to se přirozeně projevuje v tom že skateshopy u nás v poslední době krachujou a až na pár záhadně prosperujících, ty přeživší spíše živoří. Asi se to muselo stát. Čas ukáže, kolik nás přežije. Co se trendů týče, tak je vše pestřejší. Spousta výrobců se od sebe dost liší a stejně je to tak i s vkusem skejtrů, který se jeví být dnes nesourodý. V ranných dobách každý poznal skatera a hadry byly pro nás identifikačním prvkem. To dneska už moc neplatí. Přesto si myslím, že skejtová móda určovala trendy. Respektive nové prvky, které se ukázaly ve sk8 módě, pak o krok později většinou zkopírovaly i neskejtové módní značky. Vše se ale stále mění. V botech se před pár lety vrátila vulkanizovaná podrážka, které je měkčí, pohodlnější, ale méně vydrží. Ještě loni i u výrobců tenhle trend převládal. Dávám tomu tak ještě dva roky a dražší šitý podrážky s větší životností budou mít, myslím, zas navrch. Podobný je to třeba u čepic, kde pár let zpátky převládala poptávka po modelech New Era a dnes vedou truckerky (síťovky) a zpětně se zvyšuje poptávka po flexfit čepicích s ohnutým kšiltem, který pro nezájem takřka vymizely. Podobný je to s kalhotama. Superouzký strečovky frčí furt, ale klesá to a vrací se rovný střihy. Takhle bych tu moh´ vyjmenovávat dlouho J. Aby nedošlo k mejlce, tak nejsem jasnovidec, nýbrž znám katalogy světovejch sk8 výrobců a jejich produkty s minimálně půlročním předstihem než přijdou na pult a taky denně trávím spoustu času ve skatehopu. Navíc mě ten vývoj a cirkulaci stále baví sledovat.
Jak jsou na tom momentálně vůbec ČB, co se sk8tu týče (situace se skateparkem etc.)?
Jsem prachatický rodák, kde se už třicet let starám o skatepark a sk8 scénu. První budějcký skateři jezdili za náma do Prachatic, páč doma měli prd. Byly to starý časy, a tak jsme byli jedna velká parta. Dneska v Budějcích, kde trávím pracovně většinu času, neexistuje funkční oddíl-klub, který by sdružoval skejtovou komunitu, a který je nezbytný pro jednání s městem třeba na téma skatepark a organizace akcí. Tudíž neexistuje ani informovanost o situaci. V Budějcích je neúměrně dost skateshopů, které by se mohly angažovat a něco zastřešit za sk8 komunitu, ale už z podstaty konkurenčních vztahů není možné spojit síly v jeden schopný, soudržný a úřady respektovaný celek. I mezi skejtry se mi zdá, že jedou spíš partičky, místo, aby dali lidi hlavy dohromady a vyvinuli společné úsilí nezávisle na kšeftu. Mnohem víc je slyším stěžovat si na žalostný stav skejtových podmínek, který opravdu žalostným je. Už před mnoha lety byl pro Budějce vypracován projekt na špičkový skatepark s velkým rozpočtem, ale tak, jak už to u nás bejvá, s každýma volbama se vše mění a pokud vím, z kdysi už odsouhlaseného projektu asi nezbude nic a stařičký skatepark je přeměněn na parkoviště kamionů. Možná snad někde někdo s někým jedná, ale ke mně se nic nedoneslo. Nemám tedy ani šanci přiložit ruku k dílu, což bych rád, pokud o to někdo bude stát.

Míro díky moc a GOOD LUCK!:))
http://www.final-sk8.cz

Facebook

Osobitý styl je víc než líbivé pozlátko

COF — Tue, 17 Apr 2012 17:27:03 +0000

„Kámo, pokud chceš vidět vopravdu ulítlý lidi, tak jdi na Umprumku...,“

.... tak nějak mi nedávno odpověděl kolega poté, co se dozvěděl, že se během března chystáme omnavštívit šest pražských vysokých škol, abychom zde zmapovali životní a módní styl jednotlivých studentů. O téměř šedesát rozhovorů, pár desítek cigaret a jedno malé balení baterií Duracell Plus Power AA později lze konstatovat, že se kolega mýlil. „Vopravdu ulítlý lidi“ jsme během dvou dní strávených v aule Vysoké školy uměleckoprůmyslové sice nepotkali, zato jsme se ale setkali se spoustou mladých mužů, kteří pochopili, že zajímavý osobní styl je mnohem víc než pouhé líbivé pozlátko. Módu lze totiž chápat jako kulturní fenomén, který zrcadlí stav společnosti podobně jako architektura, hudba či průmyslový design.

Anebo lze v módě vidět nástroj k seberealizaci. Francouzský sociolog Gabriel Tard se sice koncem devatenáctého století proslavil teorií, jež tvrdí, že móda vzniká především kvůli potřebě jednotlivců napodobovat ostatní. Jenže se svým tvrzením o nadindividuální povaze společnosti by na VŠUP rozhodně neuspěl. Styl tamních studentů je na míle vzdálený od všeho, co by jakkoliv mohlo zavánět uniformitou. V budově na náměstí Jana Palacha naráží vyznavači longboardů na dredaře, hopři na hipíky a slušňáci na týpky připomínající Peta Dohertyho krátce před nástupem do odvykací kliniky Betty Ford. Společné mají leda jedno: řadí se do skupiny, kterou by marketéři zřejmě nazvali „intelligent consumer“. Záleží jim na tom, odkud jejich oblečení pochází a spíš, než aby sáhli po rychlém trendu nějakého fast fashion řetězce, zajdou si pro svůj unikátní kousek do sekáče.

Ostatně ani sami studenti nedokázali ve svém stylu oblékání nalézt společný jmenovatel. Dle nich je look Vysoké školy uměleckoprůmyslové uvolněný, extravagantní, divný, šupácký, trochu retro, žádný stres, často šik, někdy příliš chtěný, vždy barevný a především nekonvenční. Prostě úplně normálně alternativně-punkovo-berlínovsky-pražský. No, říká se, že umění smývá z duše prach každodennosti a zdá se, že umprumáci toho jsou příkladem.

Pro Czechoriginalfashion.cz napsal Petr Matějček

FINAL aneb Jak se žije českým skateboardovým značkám…

COF — Mon, 16 Apr 2012 10:58:36 +0000

„Skejtovej vkus a trh je dnes velice různorodej a vskutku přesycenej. Spíš stále zůstáváme značkou pro okrajové procento skaterů, které je však z našeho pohledu skupinkou elitní …Hřeje mě například vědomí, že existujou lidi, který si nechaj doživotně vytetovat některý z designů FINALu…a já se na tom nějak podílel“…

…říká jihočeský guru sk8tové scény, zakladatel legendárního prachatického Summercampu a značky FINAL, Míra Bartoš…Míra se nám trochu rozjel, takže článek je delší…ale, jestli se opravdu chcete dozvědět, jak to je s tou dnešní sk8 scénou, rozhodně stojí za to!:))

Jak vznikla značka Final?

Pominu-li to, že už na základce v raných sedmdesátých letech jsem si dělal šablony ze čtvrtky za účelem stříkání čistých trik fixírkou nebo autoemailem, či přešívání a podšívání jeansů z tuzexu červeným úpletem, vyrábění „punkovej“ kalhot z pracovních kuchařskejch, malování

bílejch kecek a podobný blbosti, pak za ofiko rok vzniku značky FINAL lze považovat až rok 1999.

Jaká je její filozofie?

Jedním z mnoha mott Finálu je vrátit punkrock ke skateboardingu a skateboarding k punkrocku. Tyhle dvě rebelie vznikaly ve stejném časovém období a dlouho kráčely ruku v ruce. Tak to máme rádi a je to i jedním z našich cílů. I když bych to napsal dnes asi trošku jinak, tak to stále platí. Důvodů vzniku, vlivů a myšlenek by se ale našlo víc. Za důležité považuju zmínit znechucení vývojem a vizuálním xichtem skateboardingu v devadesátých letech. Je mi jasný, že změny jsou přirozený, ale skateboarding, jaký jsem znal a miloval, se tehdy změnil o 180 stupňů. Vytratilo se kamarádství a obrovský pionýrský nadšení, který všechny skejťáky spojovalo. Místo toho přišlo pózerství, partičky, nabubřelost a sk8 scénu

ovládl HIP HOP, proti kterýmu jsem do tý doby opravdu nic neměl. Do tý doby, než „mi“ takřka zkurvil celej skateboarding, kdy se český vybledlý skejťáčci tvářili jak největší černí gangstři. Nasraně, nafoukaně, povýšeně, absolutně nepřirozeně. Vytratilo se téměř všechno, co jsem na skateboardingu miloval a tahle módní vlna ve mně vyvolala předsudek vůči hiphopu na dlouhá léta. Vyvolala ve mně ale i protireakci v podobě Finalu, který byl od počátku protipólem stále probíhající módní vlny širokejch kalhot, jednoduchejch grafickejch nápisů na trikách, zlatejch řetězů a celý tý namyšlený módičky.

Proč zrovna lebka jako logo?

Ono se nedá říct, že právě a pouze lebka je naším logem. My máme tak trochu neuspořádaně těch stěžejních log (i bez lebky) víc. Je to asi chybně v rámci nějaké správné obchodní logiky, ale to mi nikdy nevadilo. Vše vznikalo instinktivně a impulsivně, bez dlouhodobého

plánování, které je pro správný obchod asi nezbytné. Nicméně máš pravdu, že lebka se dá považovat za náš stěžejní prvek. Proč? Jedna z odpovědí je v reakci na předchozí otázku. Byli jsme znechuceni módou té doby, ve které jsem já osobně postrádal uměleckou invenci

designů trik atd. Miliony baseballovejch nápisů s konturou nebo bez a tak dále. Hrozně se nám stejskalo po designech starejch skejtovejch značek z osmdesátejch let. Od skejt autorů jako Pushead, Phillips a dalších se objevovalo mnoho krásných nejen lebek. A hlavně mnoho těch obrázků pro nás byly umělecký díla a dalo se na ně koukat dlouho. Spousta těch designů taky nějakým způsobem provokovala předsudky a to bylo i naším cílem. Provokovat a nasírat puritány bylo fajn. Vůči lebce má spousta mladejch lidí předsudky i dnes, kdy se punk prvky, lebky atd., staly trendem i těch nejkomerčnějších výrobců a hógofógo značek. Tehdy jsme byli ale spíš jediní a šli jsme tak trochu proti proudu. Čas však ukázal, že jsme byli pouze o krok napřed a to, co jsme udělali my, se za pár let stalo globálním trendem. Bohužel . Vrátím- li se k otázce, pak lebka je prostě krásná. Navíc mi nikdy nikdo nevysvětlil, co je na ní špatnýho .

Co vůbec všechno vyrábíte a jaké máte další aktivity?

Byly doby, kdy jsme dělali z oblečení skoro všechno. Pár let jsem chodil jen ve FINAL hadrech a jediný, co jsem na sobě neměl z naší produkce, byly boty. Ty doby už jsou ale dávno pryč. Jak jsem už zmínil, tak v počátcích jsme byli tak trochu výjimeční, šli jsme proti proudu a to, co my, tu takřka nikdo nedělal. Ačkoli jsme vlastně nebyli vůbec trendy, nebyli jsme se svým vkusem sami, a tak bylo i komu prodávat. Vytvářela se komunita příznivců FINALu, kteří si naše hadry oblíbili, a mnozí by nám byli dodnes rádi věrní, kdybychom měli co nabídnout. Od počátku si stojíme za tím, že jsme především skateboardová značka, a tak nesmím opomenout výrobu skateboardových desek a kol. Možná se může zdát, že v rokerským světě jsme známější, ale naším pilotním prvkem a inspirací, je od počátku skateboarding. Nerad bych to však odděloval. Prostě skejt a muzika pro nás jedno jest. Co se našich mimovýrobních aktivit týče, tak na prvním místě je třeba zmínit prachatický SUMMERCAMP. Jednalo se o cca pětidenní skateboardový mejdan, kde se spojoval skateboarding s neodmyslitelnou muzikou. Pořádal jsem jej 25 let a v roce 2010 se konal poslední, 25. ročník. Ostatní mimo výrobní aktivity byly a jsou právě pořádání skejtovejch závodů nebo koncertů a to tím způsobem, že na závodech nikdy nechybí muzika a na koncertech nikdy nechybí skejt, byť třeba jen formou projekce skejtovejch videí.

Dnes už toho moc nevyrábíme. Skejtovej byznys je u nás z mého pohledu v těžkým útlumu a na hudební scéně dnes existuje nespočet značek, který maj xicht podobný FINALu. Nejsem tak nabubřelej, abych si myslel, že nás někdo kopíroval. Prostě tahle vlna přišla globálně a většina těch značek by nejspíš byla i kdyby žádnej FINAL nikdy neexistoval. To, že jsme byli o krok napřed, nás ale neuživí. Ztratili jsme punc výjimečnosti a to je nuda. Navíc už není, komu prodávat. Fanoušky ještě máme, ale majitelé obchodů, kteří zpravidla živoří, místo toho aby vydělávali, už nenakupujou. Nemaj prachy, a tak chtěj zboží do komise, což je zpravidla velkej průser s rizikem, že zboží mnohdy ani nezaplatí. Navíc na to, abychom mohli nabízet zboží do komise, jsou třeba nemalý peníze a ty už došly. Z toho vyplývá, že aktuálním artiklem FINALu jsou ponožky, podkolenky a občas na sezónu skateboardový desky a třeba frisbee a podobný blbůstky, kterejma si děláme radost. Vypadá to tedy tak, že FINAL tak trochu spí. Něco na tom je, ale víra, že povstanem z popela, v nás stále žije :). To jsou kecy,co :). Možná až se módní trendy zase radikálně změní, tak FINAL ožije a začne vyrábět širší malonákladové kolekce pro pár vyvolených na pomyslném okraji společnosti, tak jak tomu bylo v počátku .

Říkáš, že jdete proti módním trendům, tak dá se nějak charakterizovat ta skupina lidí, která je FINALu věrná?

Tak FINAL nosí třeba moji rodiče v důchodovém věku, stejně jako kočárkový děti mejch kamarádů, který vlastní pár vzácnejch kousků z dob, kdy i můj syn byl mimino, a tak jsem pro něj věci vyráběl. Na tohle se ale asi neptáš myslím . Inu nejvíc je FINAL vidět asi mezi muzikantama. Je to nejen tím, že muziku milujem, ale i tím, že jsme podporovali spoustu kapel, co nám sedí a to nás přirozeně propagovalo u jejich fanoušků. Tedy jistý druh reklamy, která je však striktně založena na sympatiích a přátelství. Dnes je to skoro naopak v tom smyslu, že spousta zpřátelenejch kapel podporuje spíš nás. To znamená, že už od nás nic zadarmo nemaj, ale z kamarádství si FINAL věci stále kupujou za své, hrajou v tom a mnohdy daj i logo na CD nebo na plakát, aby FINAL podpořili. Kdyby nic jinýho, za ta léta práce, tak tyhle přátelství a tak trochu nostalgické úcty od kamarádů si moc vážím. Nebylo a není to vždycky lehké, ale už kvůli tomuhle to mělo smysl. Ve skateboardový komunitě nosí FINAL spíš ti, co pamatujou skateboarding osmdesátejch let, ale i mezi mladejma se najdou ti, co mají podobnej vkus. Skejtovej vkus a trh je dnes však velice různorodej a vskutku přesycenej. Spíš stále zůstáváme značkou pro okrajové procento skaterů, které je však z našeho pohledu skupinkou elitní .

A s kým spolupracujete na designu FINALu?

Na designech se za ta léta podílelo vícero lidí. Střihy a druhy produktů jsem si vymýšlel mnohdy sám a detaily konzultoval s odborníky z daného oboru. Inspirací pro nové produkty byly mnohdy návštěvy skateboardových veletrhů v USA, odkud jsem si vozil v hlavě to, co mě zaujalo. Na tištěných designech trik a mikin se za ta léta podílelo cca 7 autorů převážně z řad kamarádů. Nejdůležitějším a zásadním momentem však bylo setkání s tehdy ještě Liberečákem, Marcelem Panzerem Musilem. Poznali jsme se přes kapelu Krucipüsk, které v té době dělal grafiku. Absolutně jsme si padli do noty. Jemu se líbila celá vize a idea toho, co dělám a mě zcela okouzlily jeho autorské práce. Dá se říct, že spolupráce nastala okamžitě a byly to krásný roky. Marcel Panzer byl v té době ještě spíše neznámý, a tak dík času, který tehdy ještě měl, a nadšení, vznikaly pro FINAL, myslím, skvělé a originální grafiky. Zpravidla šlo o mé tematické zadání, které Marcel převedl do grafické podoby. Nebylo to však vždy jednoduché a zdaleka ne na všem jsme se shodli. Stávalo se tak občas, že jsem já

eho návrh nerealizoval, neboť nekorespondoval s mým názorem a vizí a naopak mnohdy jsme realizovali s Marcelem předložený návrh, který vznikl čistě z jeho iniciativy, bez jakékoli mé invence. Zpětně lze vyhodnotit, že celá grafická tvář FINALu včetně webu a tiskovin, je z 80 % jeho velká zásluha.

Na pokračování se můžete těšit zítra a zatím se naladit fotkama a videama značky FINAL :)

http://www.final-sk8.cz

Pokud chcete sledovat aktuální dění, určitě se podívejte na FB značky FINAL.

Sázka na první dojem

COF — Fri, 13 Apr 2012 13:32:07 +0000

Co mají společného americké blockbustery Pár správných chlapů, Obhájce a Ďáblův advokát? Správně! Všechny tři filmy jsou o mladých právnících, kteří nevynikají pouze svou bystrostí, ale rovněž osobitým stylem.

Hollywoodské trháky jsou taktéž důkazem toho, že na vzhledu záleží – alespoň v soudní síni. Už z toho důvodu byla Právnická fakulta Univerzity Karlovy naší první volbou, když jsme se začátkem roku rozhodovali, které vysoké školy v průběhu března navštívíme. A výsledek: nastávající čeští právníci rozhodně nezklamali. Ale k arogantní uhlazenosti Kevina Lomaxe, stylové dokonalosti Daniela Kaffeeho a cílené nedbalosti Michaela Hallera mají ještě daleko.

Podobně jako mladí ekonomové z VŠE hledají svůj styl i studenti Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Nedávno opustili středoškolské lavice a úspěšně absolvovanou přijímací zkouškou začali novou etapu svého života. Příštích padesát let se budou muset obejít bez vansek, kšiltovek a piercingů. Zato se pomalu naučí – pokud budou mít dobré známky –, co pro ně může udělat Armani, kde v Praze šijí nejlepší obleky na míru a proč se vyplatí vyrazit si někdy na Felbabku za Zachariášem a Lawartem. I přesto, že je styl studentů právnické fakulty zatím velmi heterogenní, v okolí budovy na nábřeží u Čechova mostu nenarazíte na hopery, punkáče ani technaře. Extrémy se na právech nenosí. To nám ostatně v rozhovorech potvrdili i samotní studenti: „Oblékáme se tady mnohem formálněji, než lidé jiných škol, zevnějšek je naší vizitkou, proto sledujeme i trendy.“ Zřejmě dobře ví, že nikdy nedostanou druhou šanci na první dojem. Trh práce se jim za to nakonec určitě odvděčí a troufnu si tipnout, že ani slečny nebudou mít nic proti.

Pro Czechoriginalfashion.cz napsal Petr Matějček

Rozhovor s organizátorkami ODRAZit PORAZit

COF — Thu, 12 Apr 2012 15:14:32 +0000

V pátek se koná vernisáž/workshop/výstava ODRAZit PORAZit, vyzpovídali jsme organizátorky a účastnice v jednom - Janju Prokič, Kristýnu Javůrkovou a Palomu Braun.

1. V pozvánce na Odrazit Porazit slibujete vůni mechu a kapradí, kávy a bábovek… Jaký je tvůj vztah k přírodě? A jaké je tvoje nejoblíbenější jídlo?:)

Janja: Vztah k přírodě je docela silnej, i když teď žiju ve městě...Odstěhovala jsem se před pár lety do lesa v Bretani, kde jsem žila s kozama, husama, slepicema, kačenama a koněm. Postavili jsme si tam takovou dřevěnou boudičku.

Kristýna: Příroda je mocná. Zatím spolu ještě máme vztah, a toho si velice vážím. Mám ráda hummus.

Paloma: Můj vztah k přírodě je naprosto čistý. Jsem původem z vesnice, ze zahrady, z lesa, od rybníka a potoka. Mám to v sobě a není v tom žádná romantika! :) Nejoblíbenější jídlo je samozřejmě to, co vaří babička, co z té zahrady pochází! Hodně zelenýho, maso, maso, maso a rebarborový koláč!

2. Symbolem Odrazit Porazit je bříza… Co pro tebe tenhle strom symbolizuje?

Janja: Bříza v šamanismu symbolizuje sloup, který přenáší vesmírnou sílu na zem a vynáší naše touhy a naděje nahoru.. je to úžasný! Břízy jsem měla vždycky ráda, měli jsme jednu obří v Bělehradě před barákem a jako malá jsem tam pořád lezla s kámoškou až úplně nahoru, kde se to hrozně hejbe. Teď jsem před deseti dny dostala ale nejkrásnější dárek k narozeninam! Břízu!!! Takže teď mám svoji vlastní doma a je úžasná!

Kristýna: Bříza je symbolem jara, čistoty, světla a nového počátku. Tedy všeho, co v sobě symbolizuje i má nová kolekce.

Paloma: Konkrétně bříza byla Janjina invence, neboť se teď hodně šťourá v indiánské symbolice. Její výklad je krásný. A pro mě osobně, když pominu vizuální evokaci Ruska a milovaného Slavíčka, tak je to žena, silná a jemná zároveň, a život...

3. Jaký přírodní živel tě nejvíc fascinuje a proč?

Janja: Voda asi.. nebo asi všechny jsou úplně hustý, ale voda je mi nějak děsně příjemná - uvolňuje...A je úlet, že ji máme doma v kohoutku nebo si ji můžeme koupit v lahvi balenou. A je taková nevinná a můžeš ji ovládat a použít jakkoliv potřebuješ..A pak stojíš u oceánu a čumíš, co to všechno svede.

Kristýna: Vzduch. Protože ho ráda dýchám.

Paloma: Jsem ryba, tak mě to táhne k vodě, když už je mi protivná, tak k ohni. Vítr má strašnou sílu a je hodně efektní, když se to tak vezme, ale země – ta je ze všeho nejmocnější, protože z ní pocházím(e) a k ní jsem (jsme) poutána(i). A co teprve podzemí...

4. Součástí vašeho projektu je vedle prodejní výstavy i workshop, při kterém by mělo vzniknout společné dílo vás a návštěvníků, kteří o víkendu dorazí. Čím se ty osobně chystáš k dílu přispět?

Janja: No ani nevím, to se nějak vyvrbí... Uvidíme, kdo dorazí a co s námi budou chtít dělat :)

Kristýna: Drháním náramků přátelství.

Paloma: Já myslím, že to, co zde vznikne, bude především dílem řízené náhody, tak jako batika sama :) Miluji lidovou tvořivost, mnohem více než módu, dá se říct, a je vidět, že čím dál víc lidí se obrací stejným směrem. Já chci určitě pracovat s provazem, provázkem, bavlnou, vlnou a pod. Náramky přátelství pro náš společný totem. Záleží na energii, která se sejde na místě. Těším se, protože nikdo přesně netuší, co se bude dít. Celé aktuální ODRAZit je spíš o intuici a hledání nového rituálu.

5. Jaké společné dílo bys na konci Odrazit workshopu nejradši viděla? Máš nějakou představu, co by to mělo být?

Janja: Vůbec ne a to je nejlepší - bude to překvápko pro všechny.

Kristýna: Totem.

Paloma: Naše představa je právě ten totem. Je to náš pracovní název, ale může se tomu říkat jakkoli – májka, úlitba... Chceme se pokusit o něco, co není v pravém slova smyslu módním kouskem. Spíš jde o proces, techniky, o prastarou zvyklost člověka se scházet při práci, povídat si příběhy, zpívat si, být spolu a společně vytvářet. Je v tom nějaký návrat k, chcete-li tradici, který už hrozně dlouho visí ve vzduchu, a nás tenhle směr baví. Hrajeme si na pomezí módy a pravěku.

6. S jakým očekáváním hledíš na víkendový Odrazit?

Janja: Beru to jako takovou příjemnou akci s holkama, co mě baví a líbí se mi, co dělaj.. takový dívčí hnědej ezo dýchanek :)

Kristýna: S velkým a radostným. Nedělám si iluze, nechám se překvapit.

Paloma: Čekám, že si všichni odpočinou především :), že každý přinese něco nového, že se tu sejde zvláštní konstelace lidí a že si v neděli řeknem, že to zase bylo krásné a za rok zas! Určitě mě to posune k nové práci a ostatní snad též.

7. Na co se nejvíc těšíš?

Janja: Na vernošku a na tančení :)

Kristýna: Na workshop, a na muffiny, které slibuje upéct Paloma.

Paloma: Momentálně mám v hlavě tolik věcí, že opravdu nevím. Na vše. I na ten úklid.

8. Odrazit Porazit organizujete tři umělkyně, všechny silné osobnosti. Co vás spojuje?

Janja: No nějakej vztah k tý přírodě, k potřebě vlastně se k tý přírodě nějak vracet a taky s nějakým nadpřirozenem a hodně to, že jsme všechny holky a že jsme si prostě sedly.

Kristýna: Hnědá autentičnost. Jakkoli to může znít pateticky.

Paloma: To se nedá moc definovat, respektujeme se a svou tvorbu navzájem, máme dost podobné téma, i když věci, co vytváříme si podobné tolik nejsou. Rozumíme si i mimo tvorbu samozřejmě. Tak se to nějak přihodilo, že jsme se daly dohromady. Tyhle věci vznikají tak nějak samy. Neopomeňme Bet Orten, která pro nás vytvořila video. Pohybujeme se všechny na podobné (hnědé :)) vlně, ať děláme cokoli. Je to hrozně příjemná spolupráce, u které se ani polovina věcí nemusí říkat nahlas, protože je cítíme stejně.

9. Jakou věc od dalších dvou z vašeho tria bys ráda od někoho dostala?

Janja: Mám vyhlídlý nejlepší šedý uplý šaty od Kristýny a dva úžasný pásky od Báry! A děsně se těšim, až je budu mít :)))

Kristýna: Od Palomy náhrdelník, od Janji prstýnek.

Paloma: Tak tahle debata o výměnách už proběhla :). Od Janji bych chtěla takový škapulíř, ale i všechno ostatní, co připravila na instalaci! Kožichy, kov a podobné já samozřejmě miluji. Od Kristýny bych chtěla nějakou antiku-batiku :) Některé ty její flekaté látky jsou naprosto famózní!

10. Co je pro tebe při prodeji tvých věcí nejdůležitější?

Janja: Baví mě se právě setkat s těma lidma, kteří si ode mně něco kupují, nějak se s nima seznámit a pomoc jim si vybrat.. baví mě si tipovat, co by se jim mohlo líbit a co by jim slušelo.. a se spoustou zákazníků právě zůstávám v kontaktu a chodíme třeba na kafe a tak.. je to fakt příjemný.

Kristýna: Pocit, že si člověk neodnáší jen další kus nadpočetné zbytečnosti, ale kus příběhu. Kus mě.

Paloma: Aby ten člověk věděl, že mé věci mají duši, příběh a jméno, že jsou na světě jen jednou. To je nejvíc. Mám pak hroznou radost, když vidím, že se to nosí!

11. Jakými pěti slovy bys popsala svoje nejnovější věci, které na Odrazit představíš?

Janja: Šamanismus, intuice, symboly, zvíře, žena....

Kristýna: Země, město, zvíře, rostlina a věc.

Paloma: Kůže, kůň, kov, opasek, obojek.

12. Jakou nejzajímavější módní akci jsi v poslední době navštívila?

Janja: V poslední době jsem na žádný módní akci nebyla.

Kristýna: Shooting Fashion Stars, a pak asi výstavu Alexandera McQueena v NYC.

Paloma: Kovářova kobyla, aneb na takové akce moc nechodím. Není čas. Věnuji se víc kostýmu a scénografii (mimo jiné), proto mě není tolik vidět v tzv. módním světě. Ale baví mě to stejně!

13. Co tě v poslední době nejvíc zaujalo na mezinárodní a české módní scéně?

Janja: Ani nevim, baví mě sledovat fotky z různejch přehlídek a tak... jsem blbá na jména, takže si spoustu věcí nepamatuju, ale obecně mě hodně baví, že se teď konečně začínají nosit věci, který jsou hodně ženský a ne prvoplánově vulgární..

Kristýna: U nás kolekce RAVEN od uskupení LAFormela. Za hranicemi je to asi ve Vídni působící bulharský návrhář převážně pánské módy Petar Petrov.

Paloma: Mě vždycky zajímají detaily nebo techniky. Nejvíc mě v poslední době zaujal dokument o řemeslnících značky Hermés, který promítal Francouzský institut. To je pro mě asi největší módní zážitek roku!

14. Co pro tebe znamená móda?

Janja: Baví mě se oblíkat a malovat a vůbec se čančat, a taky to vyrábět, a tak to je způsob se nějak vyjádřit - vím, že tahle hláška je klišé ale prostě to tak je :))

Kristýna: Pro mě je to způsob, jak dotvořit svůj vnitřní stav k dokonalosti. Jak vyjádřit, že si užívám, jaká jsem, a nemám strach to dát najevo. Jako způsob, který člověku pomáhá cítit se líp. Nevnímám módu jako trend, který se musí dodržovat. Já hraju na individualitu napříč styly a stoletími.

Paloma: Napsala jsem o tom diplomku a vždycky je hrozně složité to říct jednou větou. Je to věc, která vůbec není jen o oblečení. Já se tomu trochu bráním, ale taky mě to mele, to je jasné. Bojují ve mně tradice a móda. Co se však týče módy ve smyslu oblečení, koukám na tento svět trochu z dáli. Je to nesmírně inspirativní, ale také je spousta věcí a klišé, které mi vadí a jsem ráda, že nejsem tak docela její součástí. Móda jako způsob každého jednoho z nás, to je nejzajímavější, jistá interpretace, živá, která se s krajem dost mění. Je to pro mě zároveň asi největší společenský kód. Každý má jiný smysl pro kombinaci téhož, což je krásné!

15. Co si představuješ pod slovem originální?

Janja: Něco, co není mainstream, něco, co je trochu nějak promyšlený - co se týče tý módy....

Kristýna: Když vznikají nepředvídatelné reakce a kombinace, když člověk poslouchá svoje vnitřní impulsy a ne nátlaky zvenčí. Když si to umí užít.

Paloma: Co kus to originál. Myslím, že jsem o tom dost řekla v předchozí odpovědi. Hlavně netlačit na pilu, nebo se z toho nakonec stane univerzál. To je na módě to nebezpečné...

Pozvánku na Odrazit Porazit najdete zde: http://www.facebook.com/events/185928564852171/

LAZY EYE

COF — Thu, 12 Apr 2012 09:36:49 +0000

Lazy Eye (vlastním jménem Hanka) je DJka, milovnice vintage věcí, stylistka a také organizátorka Roller Skate Disco, které proběhne tuto sobotu 14.4. 2012 v MeetFactory :) Co jí baví a kam ráda chodí se dozvíte tady.

Co ráda nosíš?

Máma ráda převážně vintage věci, kabelky a doplňky po babičce, šaty a kolové sukně z 50 let. Za poslední měsíc se mě podařilo ulovit pár krásných kousků, jako je bohatá kanýrová spodnička z 50 let a krojové sukně a vyšívané spodnice od tety z východního Slovenska.

(Lazy Eye nyní rozjíždí projekt se svou maminkou Zuzanou, dámy spolu budou šít sukně a šaty alá 50.léta více info zde)

Kam ráda chodíš?

2. Když vysvytne sluníčko ráda jezdím na kole a na bruslích, ale ze všeho nejraději objevuji svižnou procházkou nová zatoulaná místa v Praze. Když se na nás sluníčko neusmívá zapadnu do Kaaby nebo si prostě zajdu pro Pho Bo na Jiřák do nejlepšího vietnmaského bistra široko daleko!

Současné módní trendy ve skateboardingu

COF — Wed, 11 Apr 2012 09:05:48 +0000

V minulém díle našeho seriálu o skateboardové módě jsme se vám snažili přiblížit její historii a vývoj. Dnes si posvítíme na současné trendy a na to, co je u „skejťáků“ v dnešních dnech nejvíce IN.

Skateboardová móda a její trendy jsou výjimečné v tom, že se její vnitřní koloběh dost opakuje. To, co bylo „cool“ před 40 lety, se do dnešních dnů hned několikrát vytratilo, aby to po několika letech opět vyplulo na povrch. Jestli byly v době Dogtown party IN dlouhé vlasy, klasické „Ray Banky“ a křiklavé hawaiské košile, pak si mnozí dnešní skaters mohou připadat jako v nějakém stroji času. Podobných trendů, ať už znovuobnovených či zbrusu nových, se v posledních několika letech ve skateboardingu promítlo hned několik. Některé z nich se ještě stále drží, některé po pár měsících na výsluních bez sebemenšího povzlyku vyšuměly. Tak se pojďme podívat, co frčí dnes!

Snapback hats

Ještě před pár lety byla značka New Era výhradním dodavatelem kšiltovek pro prakticky všechny skejtové značky. Mít znak této firmy na levé straně kšlitovky v oblasti spánku bylo prakticky povinností, a pokud jste chtěli mít něco na hlavě, byla to New Era. Její monopol ale v dnešní době už dost oslabil, protože se na scénu vrátily klasické „snapback hats“, tedy vzdušnější kšiltovky vzadu na zapínání. Výsadní postavení New Ery tedy v současnosti přebírá značka Starter, která se výrobou snapbacků zabývá již od roku 1971 a její jméno je spojeno hlavně s baseballem.

Raglan tees

U baseballu ještě chvíli zůstaneme, protože z oblasti tohoto sportu pochází také další trend, který je v dnešním světě skateboardingu celkem huge. Dvoubarevná raglan trika, tedy trička s tříčtvrtečním rukávem, jsou totiž v současnosti víc než IN. První raglany se na amerických profících objevily na začátku loňského roku a jednalo se často o vintage trika amerických baseballových teamů. Jejich boom byl ale obrovský a dnes už má raglan styl ve své kolekci prakticky každá skejtová značka, která se snaží jít alespoň trochu s dobou. Tento styl ale nefrčí jen ve skateboardingu, svršky tohoto ražení v současnosti zdobí už i regály všemožných módních nadnárodních společností.

Chino pants

Podobně jako raglan trika, i kalhoty střihu Chino dnes frčí nejen ve skateboardingu. Pohodlné látkové kalhoty, které jsou často ze stretchového materiálu, se zdají být mezi skatery čím dál tím oblíbenější. Jejich výhodou je určitě lehkost a vzdušnost, kterou ocenní hlavně kalifornští skaters a další, kteří jsou zvyklí skejtovat ve vyšších teplotách a nechtějí svoje holeně a kolena vystavovat nevyzpytatelným pádům v kraťasech. Dovnitř zastrčené kapsy na zadku, snadno přístupné kapsy po stranách, béžová barva a volitelný slim nebo baggy fit – to je další poznávací znamení dnešního skatera. Chino jede!

Hippie/hipster style

Záměrně nedbalá móda, roztrhaná strakatá nebo raglan trika, flanelové košile, tetování, vousy a úzké džíny. To je styl, kterým se pyšní nejen současní hipsteři, ale také skaters po celém světě. Těžko ale říct, zda i u skaterů se tomuto stylu dá říkat, že je „hip“, nebo že je spíš tak trochu „hippie“. Ve skateboardovém podání je totiž tenhle styl spojen hlavně s rockovou muzikou 60. let a bujarými alkoholovými dýchanky, které někončí dřív než za ranního kuropění. Skejtové značky samozřejmě nezůstávají pozadu a spousta katalogů je už nějaký ten pátek plná obyčejných bílých vytahaných triček, které sice nehlásají příslušnost k dané firmě, ale za to se nadmíru hodí k potetovaným pažím cílových zákazníků. Samozřejmostí jsou také další módní doplňky, jako džínové bundy nebo vlasy načesané do strany. A to pak už máte celkem problém rozpoznat, jestli máte co dočinění se skaterem nebo kovbojem.

Cruisery

Cruisery, tedy skateboardy určené spíše k projíždění než k plnohodnotnému skateboardingu, nejsou ani tak módním trendem, jako spíše něčím, co k současným skateboardistům prostě patří. Na začátek ale třeba říct, že cruiser by si normální smrtelník nikdy neměl plést s longboardyem Longboard je věc, se kterou mezi coreovou skejtovou komunitou určitě nezabodujete, spíše na vás striktní skaters budou koukat skrz prsty. Cruiser je pak věc docela jiná. Tvarem a délkou je podobný klasickému skateboardu, jen kola jsou o poznání větší a měkčí. Skateři tyto speciální prkna využívají jako nezbytný dopravní prostředek a jsou i tací, kteří bez cruiseru neudělají ani krok. „Tajemňák“, jak se tomuhle náčiní mezi skatery také říká, je nezbytnou pomůckou například pří cestě na nákup nebo na party, odkud se člověk prostě nechce sáhodlouze dopravovat po svých.

Výše zmíněné trendy se samozřejmě nemohou aplikovat na celou skateboardovou komunitu. Je jasné, že co člověk, to originál a co originál, to jiný styl. S určitostí se ale dá říct, že ještě před nějakou dobou bylo postavení nebo výskyt zmíněných trendů, které v té době vlastně ještě žádnými trendy nebyly, podstatně slabší nebo nulové. Dnes jsou to ale typické znaky skaterů, kteří jdou s dobou a nejsou lhostejní k módě vlastního kmene. Uvidíme, co budoucnost přinese dál.

Pro Czech Original Fashion napsal Jan Zima (http://www.skaterock.cz)

Sandály Steva Jobse

COF — Tue, 10 Apr 2012 16:03:23 +0000

Znáte Steva Urkela? Že ne?! Takže od začátku: Steve Urkel je jedna z hlavních postav legendárního amerického sitcomu Family Matters a ztělesněním toho, co si dnešní společnost představuje pod výrazem nerd...

Steve se vyznačuje láskou k pestrobarevným pleteným vestám, károvaným košilím a kšandám. Svou nadprůměrnou inteligenci nejraději kombinuje s neohrabaností a oldschoolovými plísňáky, které nosí tak proklatě vysoko, že se televizní diváci musí od času obávat o jeho mužství. Pokud byste někdy zatoužili po tom, vidět Steva v akci, nabízejí se dvě možnosti: ilegálně si na některém z českých internetových úložišť pár dílů Family Matters, anebo navštívíte naprosto legálně Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty v Troji.

Pokud totiž existuje v České republice něco jako ústředna nerdů, tak je to zajisté právě areál V Holešovičkách 2. Kluci si tam zevnějškem hlavu moc nelámou. Mnohem raději než s nejnovějšími trendy totiž experimentují se školním jaderným reaktorem, kterému láskyplně přezdívají Vrabec. A protože je móda zřejmě to poslední, čím by ztráceli čas, kolem
výzkumného reaktoru a po chodbách budov poletují většinou v sandálech a sportovních ponožkách, ti výstřednější mají dlouhé vlasy a někteří, jak sami přiznali, nosí kraťasy i v zimě. Téměř každý správný matfyzák miluje ledvinky, čajovny a vysokohorskou turistiku.

Nočnímu životu tamní studenti moc neholdují, když už mají trochu toho volného času nazbyt, hrají počítačové hry anebo čtou nejnovější díl ze série fantasy románů George R. R. Martina Píseň ledu a ohně.

Jednomu trendu se ale matfyzáci přeci jen nevyhnou: nerdové se v mainstreamové kultuře v posledních letech docela úspěšně zabydlují. Jenže zatímco v minulosti sloužili především jako terč posměchu, dnes společnost smeká před excelencí, kterou prokazují ve svých oborech, především pak na poli moderních technologií a vědy. Koneckonců měl sandály v oblibě – když zrovna nechodil bos – i Steve Jobs. A jak asi tušíte, nosil je i v zimě.

Pro Czechoriginalfashion.cz napsal Petr Matějček

MATFYZ

Buddhističtí mniši v hábitech, normální lidé a pár mimozemšťanů

COF — Thu, 05 Apr 2012 10:44:25 +0000

... tak jeden ze studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy popsal styl svých spolužáků. Co dalšího jsme při focení Boys in study na fildě zjistili, si můžete přečíst v následujícím článku.

Hollywoodský krasavec Ashton Kutcher se prý chystá do vesmíru. Sice zatím není zcela jasné, kdy přesně hodlá hranice atmosféry opustit, lístek už ale má. Prodal mu ho miliardář Richard Branson, který řídí mimo jiné i společnost Virgin Galactic. Letenka Kutchera přišla
na úctyhodné čtyři miliony korun. My máme pro Ashtona levnější variantu. Za pár tisíc korun může přiletět do Prahy, pětikilo zaplatí za taxi na náměstí Jana Palacha, a mezi galaxiemi bude moct pendlovat od rána do večera. V naší sluneční soustavě by totiž jen stěží hledal
dva světy tak rozdílné jako Vysokou školou uměleckoprůmyslovou a Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze – tedy alespoň z hlediska stylu, kterému se na těchto stránkách věnujeme.

Zatímco studenti VŠUP (o jejichž přístupu k módě se na těchto stránkách dočtete 19. dubna) připomínají svým zevnějškem účastníky skupiny expresivní terapie, přes ulici na fildě se pozorovateli skýtá scénka jak z postapokalyptické sci-fi knihy Cormaca McCarthyho Cesta.Tamní studenti upřednostňují oblečení v nejtmavším odstínu bílé, tedy černé a při vyhýbání se fotografce Marii Bartošové předvedli téměř ninjovské dovednosti. Ta ostatně po návštěvě filozofické fakulty podotkla, že se s množstvím odmítnutí, které během dvou dnů focenísklidila, bude muset vyrovnávat ještě dost dlouho.

Přestože mladí filozofové, učitelé a překladatelé vynakládají, co se jejich outfitu týče, asi podobné úsilí jako provozovatelé tamního bufetu U Platóna při sestavování týdenního jídelníčku, podařilo se nám nakonec najít i několik světlých výjimek, pro které oblečení znamená víc než jen ochranu před nástrahami nevlídného počasí. Koneckonců je filda s osmi tisíci studentů jednou z největších a nejvýznamnějších fakult v České republice a jak nám jeden ze studentů prozradil: „Můžete tady potkat buddhistické mnichy v hábitech,úplně normální lidi i pár mimozemšťanů.“ Nutno podotknout, že mimozemšťany není radno zatracovat. Filozofie je přeci především péčí o duši a dokladem toho, že i filozofové si svou cestu k módě jsou schopni nalézt, mohou být myslitelé jako Jean-Paul Sartre nebo kontroverzní filozof Bernard-Henri Lévy.

Pro Czechoriginalfashion.cz napsal Petr Matějček